Koh Mook

Při rozhodování o dalším místě pobytu sázíme na osvědčenou kartu z loňska a volíme Koh Mook. 

Prodavačka jízdenek nás seznámuje s dvěmi variantami transportu. Buď pojedeme pomalou lodí, kde zaplatíme i za Ester nebo rychlou lodí, kde je Ester navíc zdarma. Cena stejná, volba jasná. 

Motorový člun, který by v Monaku mohl sloužit maximálně pro přepravu Rittiga na skutečnou loď, je ve zdejším, o poznání méně regulovaném prostředí, schopen pojmout dvě školní třídy. Zabíráme poslední kousky místa v přední části. Loď se rozjíždí, nabírá rychlost formule a naše zadky výstřelují do výšky. Příď brutálně bouchá o mořskou hladinu a naše tvrdé vzlety jsou ještě blahem proti následným dosedům. Oželená snídaně byla výbornou volbou, její náhrada dvěmi Changy byl nápad hodný idiota. Močový měchýř se chce zátěže jednoznačně zbavit, skákající loď  i zcela nové uložení obratlů to zcela znemožňuje ještě další dvě hodiny plavby. Dobré to bylo. Pokud po zbytek pobytu budu rehabilitovat, možná se mi podaří nástup do letadla. 

Možnosti ubytováni se na malém Koh Mooku od loňska dost rozšířily. I tak je ale většina kapacity rezervována pro páry přijíždějící slavit Valentýna. Představa tolika páru, schopných zčistajasna započít invazi Thaska mě trochu děsí. Volíme rodinný pokoj. Sbližování s Davidem nabírá nový rozměr. Je tu krásně, cenová hladina o 1/3 nižší než na Lipe. Masáže fantastické, navíc s cenou k diskusi. Státná paní masérka totiž neustále vzhlíží k Davidovi, takže ji slibuji domluvu sňatku za příznivější cenu. David ještě nic netuší, ale určitě nebude proti. Nebo si zvykne. 

PS: zásoby máme!