Miklasovi

K městečku Lidice jedeme krásnou horskou cestou kolem rančů s rozlehlými pastvinami. Tam, kde se dříve pěstovala káva se dnes pasou stáda hubených Zebu. Bílé krávy s hrbem rozhodně chutnají lépe, než vypadají. Na cestách mě baví přítomnost neuvěřitelného množství Volkswagenu Type 2. Tenhle skvělý mikrobus se v Brazílii vyráběl od roku 1957 až do roku 2013, což z něj činí nejdéle nepřetržitě vyráběný model v automobilové historii. Trochu mě uklidňuje, že nejsem starý a nostalgický, to auto se líbí i dětem. Lidice leží v horách, v malebném údolí ve výšce asi 600 metrů nad mořem. Městečko s pěti tisíci obyvateli a základní školou Dr. Beneše se svého původního jména zbavilo v roce 1944 a podobně jako jiná města po světě tím zde lidé vyjadřovali solidaritu v rámci kampaně „Lidice budou žít“. Nutno přiznat, že kromě obdivuhodné solidarity byl v tomto případě na pozadí ještě jeden sobečtější důvod. Upadající město doufalo, že změnou jména dojde k přilákání Čechů, kteř...

Brazílie - díl 6.

Rio de Janeiro bylo hlavním městem Brazílie do roku 1960. Pak se hlavním stala Brasília, kterou během pěti let v úřadě vybudoval tehdejší prezident s českými kořeny Juscelino Kubitschek. Pravnuk Jana Nepomuka Kubíčka, tesaře z Třeboně, jednoho z prvních českých imigrantů v Brazílii. Tuhle zajímavou českou stopu si necháme ujít, přeci jen je to 15 hodin autem z Ria. Rio de Janeiro dostalo své jméno trochu omylem. Když portugalští mořeplavci místo v lednu 1502 objevili, dali mu jméno “lednová řeka” netušíc, že jde o záliv, nikoliv ústí řeky. Nejen námořníci ale dělají chyby. Já jsem ji udělal, když jsem začal sbírat informace o tomhle městě. Příběhy jednoho z nejnebezpečnějších měst světa, plného loupeží vražd a únosů na mě udělaly silný dojem. Protože mám v životě štěstí, nepřipouštím si to nejhorší a smiřuji se variantou přepadení. Jíž doma jsem si připravil “Rio Starter pack”. Tedy peněženku pro umístění drobného obnosu peněz, starou tlačítkovou Nokii a p...

Brazílie - díl 5.

Brazílii objevili Portugalci v roce 1500 vlastně náhodu při pronikání do východní Indie a jejich působení má takový standardní průběh - likvidace indiánů, dovoz otroků, katolizace prostřednictvím hrdlořezů se skvělými přesvědčovacími schopnostmi, těžba zlata a pěstování třtiny. Osobně se mi líbí ta část historie, kde portugalský král v roce 1822 jmenuje svého syna Dona Pedra guvernérem Brazílie a vyšle ho ji spravovat. Pedro je mladý, trošičku arogantní a docela ho zlobí, jak ho z Portugalska pořád někdo úkoluje. Tak se jednou hodně nazlobí a vyhlásí nezávislost Brazílie a sebe císařem brazilským. A protože Portugalci mají doma svých problému dost, tak mu tahle akce docela hladce projde. Jenže Pedrovi se zdá, že místo aby mu lid projevoval vděčnost, tak si pořád na něco stěžuje. Nakonec se vytočí tak, že předá vládu pětiletému synovi a zmizí do Portugalska. Pedrovi II. šla správa země už mnohem lépe a přestože ji slušně reformoval, tak si místní nevděčníci v ro...

Používá technologii služby Blogger