Po nekolika hodinach prevalovani jsme v 1:30 opustili loze, skocili do auta a vyrazili na cca 2 hodiny vzdalene letiste Katowice, jez je od mesta stejneho jmena vzdalene jeste nejakych 40 km. Je zarazejici, jak casto a do kolika smeru se odtud leta, pricemz obdobne velke letiste v Ostrave neni schopmno nabidnout vice nez jednu pravidelnou linku, navic dotovanou Krajem.
Po 90 minutach letu jsme hladce pristali v destivem Milanu, ci spise v nedaleke obci Bergamo, kam leta vetsina nizkonakladovych spolecnosti. Z Milana pokracujeme dale na Mauritius, ale -aby to nebylo prilis jednoduche- z jineho letiste. K transfeu mezi nimi musime vyuzit dva autobusy, prvni nas sveze asi 50km (za sympatickych 8€) do centra mesta a druhy pak musi urazit obdobnou vzdalenost na letiste Malpensa.
Puvodni domnenka, ze cas vyhrazeny na presun nam dava dostatecnou rezervu i na nepredvidane udalosti bere za sve, nebot milanske 5-ti proudovky byly okolo 10. hodiny totalne ucpany automobily do prace spechajicich Italu.
Jak cas utikal, tak se rozehaly mraky i zacpy, vysvitlo slunce a my dorazili na cas, byt uz bez rezervy.
Dalsim prekvapenim bylo, ze nas let nebude tak uplne primy, jak se zdalo, kdyz jsme ho kupovali - nejak nam opomenuli rici, ze budeme mit jeste mezipristani v Rime, coz znamena, ze v prubehu jednoho dne jsme trikrat vzletli a pristali, coz je na jednoho aerofobika opravdu silna kava. A to ani nemluvim o tom, ze nas v ramci teto neplanovane zastavky vyhnali z letadla, prevezli na jiny terminal, po x-te zrentgenovali a zase poslali zpet. Al-Kaida se musi smat.
Vse se ale podarilo a nase logisticky narocna trasa skoncila po 23 hodinach zdarem.
Jsme zde! :-)
Komentáře
Okomentovat